- od Velké Moravy (cca 833-907) po smrt Karla IV. (1378)
- počátek českého státu, formování křesťanství, různé jazyky, hrozilo roztříštění české vzdělanosti
- jazyková období
- 9. stol. staroslověnština
- 10.-13. stol. latina
- 13./14. vzmáhání češtiny
Velká Morava
- v r. 863 příchod věrozvěstců Konstantina (Cyrila) a Metoděje na Velkou Moravu z Byzantské říše (ze Soluně)
- na prosbu knížete Rastislava byzantskému císaři Michaelovi III. o vyslání duchovních, kteří by šířili víru v slovanské řeči (latinsky mluvící kněží z východofranského království byli vyhnáni)
- Konstantin
- mnich, v klášteře přijal řeholní jméno Cyril
- Metoděj
- starší bratr Konstantina
- úředník, později se stal mnichem a arcibiskupem Moravy
- připravili písmo pro slovanský jazyk hlaholici, později zjednodušeno do cyrilice (později z toho vznikla azbuka)
- jazyk staroslověnština (z maked. nářečí bulharštiny) pro konání bohuslužeb
- přeložili Bibli
- kritizováni trojjazyčníky (latina, řečtina, hebrejština) - obhájili použití staroslověnštiny u papeže
- Progras - předmluva k Bibli, obhajovali v nich použití jiných jazyků pro překlady Bible - každý by měl mít právo na Bibli ve svém jazyce
- a také zákoníky Nomokánon (církevní) a Zákon sudnyj ljudem (soudní - pro laiky)
- přeložili Bibli
- po smrti Konstatnita vznik arcidiecéze Moravy a Panonie (Metoděj arcibiskupem)
- po smrti Metoděje jeho žáci vyhnáni (útočiště Sázavský klášter)
- po smrti každého z nich vznik Moravsko-panonských legend
- Život sv. Konstantina
- Život sv. Metoděje
- v obou dílech je důležitá obrana díla Konstantina a Metoděje a zároveň jsou obranou staroslověnského jazyka a slovanského obřadu církevního
Další díla ve staroslověnštině
- 10.-11. stol. rozvoj především v Sázavském klášteře
- staroslověntská i latinská kultura se rozvíjela vedle sebe
- latina nahrazuje staroslověnskou po vyvraždění slavníkovců (r. 995)
- První staroslověnská legenda o sv. Václavovi
- Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavovi
- v obou sice nadpřirozené prvky, ale druhá je mnohem méně přesnější (skutečnější) než první
- Legenda o životě a smrti sv. Václava a báby jeho sv. Ludmily
- Hospodine pomiluj ny - píseň, náb. charakter, 10.-12. stol. "národní hymna"
Díla psaná latinsky
- r. 973 v Praze zřízeno biskupství
- Kristiánova legenda
- Kosmova kronika česká
- první kronika, historické a umělecké dílo
- Kosmas - první český kronikář
- dělil prameny na bájné vyprávění starců, zprávy hodnověrných svědků (co dané události zažili) a na události z jeho života
- Zbraslavská kronika
- psal opat Otta, historie kláštera, doba Václava II.
Česky psaná literatura
- začátek v pol. 12. stol.
- Dalimilova kronika
- poč. 14. stol., první česky psaná kronika, historie českého národa, historická fakta pozměňuje, vyzívá k národní jednotě
- Alexandreida
- popisuje život Alexandra Makedonského, zobrazen jako středověký rytíř (Přemysl Otakar II.)
- Svatý Václave, vévodo české země
- píseň 12./13. stol.
Nástup Lucemburků
- Karel IV.
- syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny, ovládal jazyky, vychován na franc. dvoře, 4 manželky
- 1348 založení Karlovi univerzity
- výstavba nového města pražského, Karlova mostu
- Vita Caroli
- nejen životopis, ale také rady pro začínajícího panovníka
- Karlův majestát - zákoník omezující moc šlechty, nepodařilo se mu ho prosadit, změny dělal postupně
- Korunovační řád
- Kronika Přibíka Pulkavy z Radenína - kronika českých zemí
- Život svatého Václava
Středověké divadlo
- O třech Mariích (Mastičkář)
- fraška, mastičkář (Severin) se svým sluhou prodávají masti třem Mariím
- středověké tržiště, zobrazen skutečný měšťanský život
- Hra veselé Magdalény
Počátky satiry v literatuře
- žákovská poezie
- Píseň veselé chudiny, Podkoní a žák, Písně žáků darebáků, Hádání vody s vínem
- Hradecký rukopis
- Desatero kázanie božie, Satiry o řemeslnících a konšelích, O lišce a džbánu
Zábavná próza
- Trójanská kronika
Legenda – verš i próza, vypráví o životě a skutcích světců, částečně pravdivé
Žádné komentáře:
Okomentovat