- 2. pol. 14. stol. - 1. pol. 15. století
- jedná se o církevní hnutí - reforma církve
- přestala se psát světská literatura (lit. zábavná) a legendy
- naopak se začali psát kázání (přenos myšlenek kněze na lidi), satira (formou hádání, kritizuje společnost a církev) a traktáty (náb. úvaha)
- také rozvoj kronik (mapují husitské hnutí), duchovní písně (válečné)
- rozdělení na 4 období:
- Husovi předchůdci (2. pol. 14. stol.)
- Jan Hus (poč. 15. stol. do roku 1415)
- Husitská literatura (období bojů) (1419-1434)
- Polipanská literatura (1434 - pol. 15. stol.)
Husovi předchůdci (2. pol. 14. stol.)
V tomto období vznikl překlad Bible do českého jazyka, tím se dostalo Písmo svaté mezi chudší a méně vzdělané vrstvy. Zároveň si mohli lidé ověřit, co všechno si případně církev upravila nebo vymyslela - co v Bibli není. Mezi Husovi předchůdce zařazujeme osobnosti, které chtěly řešit společenské rozpory nápravou (reformou) církve. Cílem reforem však nikdy nebylo odstranit víru v Boha. První kritika církve, hlásají návrat k původní církvi.
Jan Viklef
- anglický teolog z Oxfordu, obviněn že učí bludy
- názory: církev nepotřebuje papeže, jedinným pramenem víry je Písmo svaté, církev by neměla mít pozemské statky, církev by se měla řídit vzorem z dob apoštolů
- díla O pravosti svatého Písma, O moci papeže
Konrád Waldhauser
- němec, povolán Karlem IV., kázal německy a latinsky univ. studentům, kritizoval poměry na univerzitě
Matěj z Janova
- český katolický kněz, kazatel, univerzitní mistr, kázal latinsky
- díla Pravidla Starého a Nového zákona, Kázání
Jan Milíč z Kroměříže
- "lidový" kazatel, orientoval se na chudinu - populární, kázal česky o světě a proti nepravostem kněží
- vzdal se všech svých hodností a žil v chudobě
- založil Jeruzalém - budovu, kde obracel prostitutky na pokání
- zakladatel Betlémské kaple
- kromě latinských a německých děl napsal česky Modlitby po kázání
Matěj z Janova a Jan Milíč z Kroměříže překládali také Konrádovy přednášky.
Tomáš Štítný ze Štítného
- nejdůležitější Husův předchůdce, laik, psal výlučně česky, nestal se knězem, psal traktáry, zabýval se otázkami blízkých obyč. lidu, používal srozumitelný jazyk, chtěl vzdělání i pro ženy, zakladatel etiky
- proces laicizace - zesvětštění literatury
- Knížky šestery o obecných věcech křesťanských - určené šlechtě, jak napravit její chyby
- Řeči besední - rozhovor otce a dětí o křesťanství
- Řeči sváteční a nedělní - výklad evangelií
Jan Hus
- vystudoval artistickou i teologickou fakultu na UK, později mistr a rektor, od r. 1402 kázal v Betlémské kapli (navštěvován i královnou Žofii a jeji ochrankou Janem Žižkou)
- kritizoval mravní úpadek, církev, odpustky
- r. 1412 uvržen do klatby - nesměl kázat
- Hus však kázal dál, proto papež vyhlásil interdikt (nesměli být prováděny církevní obřady v Praze) -> uchýlil se na Kozí hrádek a Krakovec
- na Kostnickém koncilu označen za kacíře a 6. července 1415 upálen
- pro církev psal latinsky, pro lid česky
- zasadil se o vydání Dekretu Kutnohorského (1409) - který změnil poměr českých a zahraničních studentů na UK; prakticky však zapříčinil úpadek univerzity
- díla:
- O církvi - zastává názor, že hlavou církve není papež, ale Kristus, pokud papež jedná v rozporu s Písmem - není potřeba ho poslouchat, opírá se o Viklefa
- Knížky o svatokupectví - kritika církve, svatokupectví = vymáhání poplatků za církevní obřady (křty, pohřby, mše, modlitby,..)
- Výklad Viery, Desatera a Páteře - výklad víry, desatera Božích přikázání a Otčenáše; Páteř - motlitba Otče náš; odlišuje víru v Boha a víru Bohu; správný křesťan by měl jednat podle Božího slova
- Dcerka - vysvětluje dívkám, jak správně žít
- Postila - soubor kázání
- O pravopise českém - odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka, snahy zjednodušit jazyk
- Listy z Kostnice - osobní a otevřené (formou kázání)
Husitská literatura
Po smrti Jana Husa došlo útlumu literatury, zúžila se na traktáty husitského hnutí. Rozvíjela se bojová píseň, posilující morálku.
Vavřinec z Březové
- psal česky i latinsky, historik husitského hnutí, kromě psaní také překládal
- díla:
- Husitská kronika - mapování dějin husitství, především o Janu Husovi, latinsky - prezentace husitství v zahraničí
- Píseň o přeslavném vítězství u Domažlic - oslava bitvy u Domažlic, v níž husité porazili křižáky
Nezařazené prohusitská díla tohoto období:
- Budyšínský rukopis
- Žaloba a porok Koruny české - Zikmund se dal korunovat, ale neuznala ho města ani lid, vysvětlování husitství a náboženství
- Hádání Prahy s Kutnou Horou - obhajoba husitství; alegorické dílo, Praha mladá žena - zastává husitství, Kutná Hora církev -> vítězí Praha
- Jistebnický kancionál - soubor husitských duchovních a válečných písní (např. Ktož sú boží bojovníci, Povstaň, povstaň, veliké město pražské)
- Žižkův vojenský řád - nenapsal Žižka, protože byl analfabet - zákoník husitských vojsk
Protihusitská literatura:
Eneás Silvius Piccolomini
- budoucí papež Pius II.
- Historia Bohemica - historie česká - kritizuje husitství jako revoluci, chválí však znalost Bible u prostého lidu
- Václav, Havel a Tábor - kritika husitského učení, Václav = katolík, Tábor = husita, Havel nerozhodný, nakonec se kloní na stranu katolickou
Polipanská literatura
Po bitvě u Lipan (1434) se husité rozcházejí a jejich ideály mizí. Začíná nové období – Humanismus a renesance v české literatuře. Do popředí literární tvorby se dostává polemika (=obhajoba určitého názoru). Využíván knihtisk.
Petr Chelčický
- samouk, svědkem Husova působení, ale nesouhlasil s ním, odporoval násilí
- k argumentacím používal vlastní názor, ne citace z Bible
- vzdělání bylo podle něj zbytečné
- na základě jeho učení vznikla roku 1457 Jednota bratrská
- O boji duchovním - odmítal husitské války, "zlo se potrestá samo" (k této filosofii se přihlásil později např. Tolstoj)
- O trojím lidu - myšlenka rovnosti lidí, nelíbí se mu dělení na církev, šlechtu a poddané
- Sieť viery pravé - evangelijní vyprávění o rybolovu Petra, obrazně (síť - křesťanská víra, která zachraňuje hříšníky)
Jiří z Poděbrad
- český král
- ukončení nesvárů mezi katolíky a kališníky
- snaha napravit reputaci Čech v zahraničí
- změna literárních žánrů - spisy praktické, zábavná literatura, počátek renesanční literatury
Jan z Rabštejna
- Dialogus - filozofické dílo, hájí Jiřího z Poděbrad
